UKAZATEL ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI (EnPI)


Ukazatel energetické náročnosti

Ukazatel energetické náročnosti (EnPI) poskytuje jednotlivým pracovníkům informace potřebné k pochopení energetické náročnosti organizace. Na základě těchto informací pak lze přijmout kroky vedoucí k optimalizaci spotřeby energie.

Popis EnPI

EnPI lze vyjádřit mnoha způsoby, problematika je řešena v následujících normách řady 50000.

  • Ukazatel energetické náročnosti (EnPI) - ISO 50001ČSN EN ISO 50001 – představuje koncept Výchozího stavu spotřeby energie (EnB) a Ukazatelů energetické náročnosti (EnPI).
  • ČSN ISO 50004 – tento koncept dále rozšiřuje o jednoduché příklady, ale neříká jakým způsobem EnPI vybírat nebo zavádět
  • ČSN ISO 50006 – umožňuje mnohem detailnější pohled do problematiky EnPI. Zaměřuje se na stanovení, používání a udržování EnB i EnPI.

Jaký EnPI zvolit?

Otázka správného stanovení EnPI je často velmi složitá a vyžaduje komplexní řešení. Relevantně stanovený EnPI splňuje všechna následující kritéria:

  • umožňuje objektivní srovnání spotřeby energie za hodnocené období;
  • vstupní data pro EnPI jsou získávána pomocí ověřených nebo kalibrovaných měřidel, hodnoty nejsou pouze odhadovány;
  • je snadno pochopitelný pro své uživatele (pro různé úrovně řízení organizace může být stanoven odlišný EnPI).

Typy EnPI

Vhodný EnPI lze vybrat z následujících 4 typů. Toto rozdělení vychází z ČSN ISO 50006 Systémy managementu hospodaření s energií – Měření energetické náročnosti pomocí výchozího stavu spotřeby energie (EnB) a ukazatelů energetické náročnosti (EnPl) – Obecné zásady a návod:

  1. Naměřená hodnota – celková spotřeba energie, špičkový výkon, úspora energie (např. kWh, GJ, kWp).
    Tento typ nebere v úvahu účinky významných proměnných.
  2. Poměr naměřených hodnot – spotřeba energie vztažená k významné proměnné, vyjadřuje energetickou účinnost (např. kWh na tunu produkce, kWh na m2 podlahové plochy, litry paliva na osobokilometry, kW/m3 stlačeného vzduchu, energetická účinnost zdroje tepla v %, GJ/jednotku produkce, …).
    Tento typ je nevhodný pro organizace s vysokou hladinou základního zatížení (stálé spotřeby energie nezávislé na počasí nebo např. množství produkce).
  3. Statistický model – spotřeba energie s několika významnými proměnnými (např. kWh na m2 podlahové plochy a denostupně, energetická náročnost zařízení s dvěma nebo více produkty).
    Tento typ vyžaduje detailní porozumění vztahu mezi jednotlivými významnými proměnnými.
  4. Výpočtový model – jedná se o simulace, energetické modely budov.
    Tento typ je vhodný např. pro systémy s významnými proměnnými, které se navzájem ovlivňují (tlak a teplota).

„Zahrnutí vlivu významných proměnných poskytuje objektivnější data pro porovnání energetické náročnosti, proto je doporučeno volit mezi EnPI typu č. 2 až 4.“

Významné proměnné

Jak bylo uvedeno výše, pro hodnoty EnPI je vhodné využívat proměnné významně ovlivňující spotřebu energie.

Kategorizace

Významné proměnné lze rozčlenit do následujících kategorií:

  • Jednotky produkce (např. množství produkce, kapacita, výkonnost)
  • Klimatické podmínky (např. vnější teplota, denostupně, doba slunečního svitu)
  • Provozní parametry (např. normohodiny, provozní teplota, hladina osvětlenosti, průtok, užívaná plocha, ujetá vzdálenost)

Stanovení významnosti proměnných

Jak ale určit to, zda je námi vybraná proměnná významná? Pro vyhodnocení významnosti lze využít lineární regresi tzn. proložení souboru bodů v grafu přímkou (v případě čerpadel nebo ventilátorů nelineární). Z rozptylu hodnot je patrná významnost proměnné. Níže je zobrazen příklad výsledků vyhodnocení významnosti proměnné.

Výnamná proměnná

 

Zavádění EnPI

Postup zavádění

Při zavádění EnMS lze jako první krok doporučit nejprve stanovení EnPI pro celou organizaci. Po stabilizaci systému EnMS by měl být počet EnPI dále rozšiřován a prohlubován. Cílovým stavem je stanovení EnPI pro všechna významná zařízení/procesy.

Stanovení EnPI2

 

Kde je vhodné EnPI použít?

Ukazatel energetické náročnosti je velmi užitečný nástroj v rámci managementu hospodaření energií. EnPI je vhodné využívat minimálně pro:

  • posuzování odchylky skutečné a odhadované budoucí spotřeby energie;
  • stanovení Výchozího stavu spotřeby energie (EnB);
  • vyhodnocení dosažení cílových hodnot pro jednotlivé energetické cíle.

Pro jednotlivé oblasti spotřeby energie, zařízení/procesy nebo úrovně organizace mohou být identifikovány odlišné EnPI. Pro každý EnPI by měl být stanoven Energetický cíl a Výchozí stav spotřeby energie (EnB).

Vyhodnocování EnPI

Na následujících schématech je uveden postup pro vyhodnocení energetických cílů. Je zde znázorněn vztah mezi energetickou náročností, výchozím stavem spotřeby energie a energetickými cíli.

Roční vyhodnocení

EnPI - energetický cíl

Měsíční vyhodnocení

Sledování EnPI2